Vítejte

Toto jsou stránky týmu Scientific Approach, který se pravidelně účastní šifrovacích akcí a závodů. Najdete zde spoustu reportáží a občas i nějaké fotky.

Složení týmu najdete v tomto přehledu.

22.5.06

Bedna 2006

Bednu 2006 máme za sebou. Tentokrát to už málem vyšlo :o) Bohužel jenom málem, ale jsme rádi, že to dopadlo aspoň takhle. Snad příště bude zase líp… ;o)

Těžko říct, čemu přesně vděčit za to, že letošní Bednu jsme si (snad) všichni užili naprosto luxusně :o) Byl tu obměněný tým, o něco pečlivější příprava – a tedy méně stresů do začátku, a potom samozřejmě celá nová Bedna s novými šiframi a nápady a to všechno dohromady vytvořilo konstelaci tak perfektní, že budeme mít dlouho a v dobrém na co vzpomínat.
Poté, co se nám podařilo poslat do živého turnaje v HUPO správnou podmnožinu týmu, jsme svá předepsaná 2 vítězství proměnili za otazník s číslíčky. Ten nás zakrátko poslal hned vedle na Emauzy, kde jsme 25 bratrů prohnali labyrintem dle návodu a už jsme si to štrádovali ke graffiti, kde nás čekal Rok na vsi. Když jsme si kromě počtů slok, slov, písmenek atd. konečně všimli taky významu básničky, nenechalo nás nic na pochybách. Kalendář jsme si ovšem zase nevzali (příště už fakt musíme!), a tak jsme se jali vyprošovat si ho v místní putyce. No, dívali se na nás divně a napřed nás odkázali na trhací (skoro v polovině roku…) nástěnný kalendář se spoře oděnými slečnami, ale pak jsme číšníka přeci jen přesvědčili, aby nás nechal nahlédnout do krásného plánovacího kalendáříku, kde už jsme měli všechno jak na dlani. Stačilo podtrhat a přečíst, zkorigovat chyby způsobené mezerami v základním vzdělání (počítání do 10) a šlo se dál. Doplňovačka do řad slov byla (asi jako pro drtivou většinu týmů) otázkou pár minut. Zato obrázky od sv. Tomáše nás trochu potrápily. Martin se vehementně toužil rozběhnout do ulice Vodní, což posléze obětavě provedl (jakožto individuální akci), zatímco my ostatní jsme se – vyhoštěni jeptiškou z předkostelní zahrádky – přesunuli do počítačového labu naší školy na Malostranském Náměstí. To už jsme měli naštěstí rozpracovanou správnou myšlenku, a tak jsme lab za chvilku zas opustili a vydali se (i s vráceným Martinem:o)) ke Hladové zdi. Nejsem si zcela jistá, jestli volba nejkratší cesty (= přímo vzhůru) byla ta nejrozumnější… Ale vyškrábali jsme se tam a po hloubkové analýze počtů čísel, jejich součtů a všech možných kongruencí nás nakonec napadly i hodiny :o) Portheimku v mapě ne a ne vykoukat, a tak napomohli rodiče u googlu. Naštěstí je to blízko, jenom jsme se špatně koukali… Konečně jsme se jednou taky svezli kousek tramvají (když už si Marek koupil tu celodenní jízdenku), abychom v koutku u schodiště našli – náš starý známý otazník :o) A bylo jasno. Algebrogram posbíraný postupně cestou naštěstí nebyl moc těžký, ale to co z toho vylezlo… Je tam 8 písmen, docela rozumných, mohlo by to být něco smysluplného. Třeba olej, vole, je to val, zlo, taje, lov, jet, … no je toho hodně a navíc vždycky něco přebývá. Panečku, 8!, to je nějakých 40320 možností. Co teď? Najednou Standa vykřikl: „Zavolejte!“ Cože? Chvilku trvalo, než nám to došlo… No jasně! To je ono. Stačí seřadit číslice – a zavolat :o) BednaLinka byla teda báječná. Poslala nás k průchodu do Jeleního příkopu, který jsme po trochu delší době (…) našli a hbitě odeslali svou první BINFO smsku. No nazdar, první (a slavný) tým už tu byl před 2 hodinami a pořád tu sedí. Přišlo krátké zaváhání – vezmeme nápovědu hned? Nakonec to neprošlo. Třeba nás něco osvítí :oD Čekali jsme tedy na osvícení a během toho vymysleli celou fůru teorií, ale když jsme neviděli nikoho odcházet, rozhodli jsme se docela brzo zavolat o help. Dobře jsme udělali… I kdybychom z toho nějak vysekali text ROCH, nejsem si jistá, kde a jak bychom ho v okruhu 2km hledali. U kostela sv. Rocha to byla rychlovka. Stačilo mít s sebou informatika, který místo jedné trojité čárky vidí 3 čárky a mezi nimi 0 písmen :o) Hřiště na Ladronce nás ale trochu zklamalo. Ladronka je totiž celý park a v něm je na mapě (i ve skutečnosti) velké fotbalové hřiště… Že máme přitom hledat nějaké průlezky u stejnojmenného domečku, to jsme objevili až s aspoň půlhodinovým zpožděním :o( I tak nás ale velmi potěšila BINFO SMS oznamující, že jsme tu druzí ;o) Ani šestá šifra nás nedokázala zdržet na dlouho, a tak jsme kolem druhé třetí hodiny ranní mířili k sedmičce, nevědouc ještě, co nás tam čeká (jinak bychom se těšili o něco míň). Lesní obíhačka byla dosti zdlouhavá, a to i přesto, že jsme se zbytečně zdržovali jenom trochu. Polohu dalšího stanoviště se nám navíc nepodařilo identifikovat 100% jednoznačně, a tak jsme se vydali hledat po kolejích směrem na východ. Poslední rozumná možnost naštěstí vyšla. :o) S osmičkou v ruce jsme se už za plného slunečního svitu usadili na kraji cesty a jali se přemýšlet. Tady jsme měli fakt štěstí, protože ten správný nápad z celé (nejspíš nekonečné) řady všech možných přišel hodně rychle, a tak jsme dlouhé hodiny tápající týmy kolem sebe zase opustili. (Navíc jsme měli štěstí, že v jedné naší mapě byla vyznačená socha rodiny, jinak bych tomu řešení snad ani nevěřila…) Do třetice všeho dobrého jsme tady měli štěstí ještě na autobus, který nás popovezl směrem ke Klamovce. Tam jsme vytáhli zpoza sochy labyrint, který nám na první pohled neříkal vůbec nic :o( Zkusili jsme do něho vypustit abecedu, ale bezvýsledně. Pak jsme v tom začali hledat nějakou grafiku, a už to bylo :o) Popis místa PARKMRAZOVKA byl ale podle mě vyloženě podraz, protože ten park je pěkně velký a navíc ve stráni a hledat v něm nějaký papírek.. Uf! Když už člověk uviděl tu 17stěnnou prolézačku, tak to bylo nasnadě, ale než jsme na ni narazili, ztratili jsme zas pár desítek minut. A pak přišla osudová chyba: zadání jsme si odnesli (jak btw. velí pravidla hry…) :o( Takže ať jsme zkusili cokoli, z nákresu v Bednářských listech nebyla šance něco vykřesat. A tak jsme od desáté ráno seděli na sluníčku, zkoušeli s tím úplně všechno, a když už bylo akorát na čase, tak jsme se sbalili a jeli na Vyšehrad. Chyběl kousek… Tak možná příště :o)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

velmi zajimave, diky