Osud 2007

Osudu jsme vyrazili čelit v silném složení: Basovníkovic rodina [zastoupená Markem Standou /a Helčou/], Laďa a domorodec Martin. Helenku trápil v posledních týdnech silný kašel, a ačkoli mu prý před odjezdem domluvila projevil se znova v nočních hodinách (a pomohl nám když jsme s Markem po brainstormovací procházce na 10. bloudili a hledali která luštící tlupa je ta naše)Před začátkem hry ještě honem píšu skripty pro hledání ve slovníku a trošku se u toho zapomenu…takže zacímco ostatní už slušně sedí v kině, já ještě doma vybírám ponožky… ;) Je to paráda mít po dlouhé době šifrovačku v rodném městě.

Šifra č.1 - Multimediální zábava (16:20 - 17:00)

Do kina přicházíme skoro všichni tak akorát včas :-), strategicky zabíráme levé křídlo co nejblíže východu - abychom mohli co nejrychleji utéct na další stanoviště. 5 minut před koncem promítání přibíhám (horní odhad času potřebného ke sbalení na hru značně optimistický… [Laďa: jako obvykle]) Po skončení projekce zahazujeme několik ve tmě psanými klikyháky hustě popsaných papírů a rozdělujeme se s cílem co nejrychleji prošmějdit okolí kina. Standa kupuje noviny a po chvíli nahánění mobilem už ležíme na trávníku nedaleko kina, stránky novin rozděleny mezi členy týmu a hledáme cokoli podezřelého…Hmmm… článek je vcelku nápadný a zdá se, že šifra bude v něm, ale pro jistotu Helča luští křížovky a já posílám do redakce Zlínského deníku SMS s textem "OSUD" (no co, vlevo bylo podezřelé mobilní číslo), nasledně přišlo poděkování za námět na reportáž od automatického SMS systému redakce… no co, třeba vyhraju těch 100kč za nejlepší námět :)V tom se Laďa ptá: "Je tu někde poblíž nějaká ZUŠ?"Nebo co může znamenat: ZUŠNHU… nebooo…počkéééj mám to!!!

Šifra č.2 - Želvokopytník Papírový (17:10 - 17:40)

Standa běží pro šifru - tady bychom do příště navrhli lepší značení orgů na stanovištích (originál tričko?) zrovna org. na dvojce vypadal jako luštící účastník - zbytek týmu mezitím zabírá lavičku.Rodina Basovníkových si bere na starost skládání origami, zbytek týmu zajištuje nezbytný Scientific Approach (c). Zanedlouho vzniká požadovaná kreatura - rozložená připomíná želvu, přeložená napůl vypadá jako kráva.

Šifra č.3 - Synonyma (17:50 - 18:00)

V trolejbusu potkáváme tajemný slovenský tým, který nechce prozradit své jméno a moc nereaguje na verbální podněty. Registrujeme se jako čtvrtí - dostáváme krabičku se šroubky, nálepky a "sebevražednou" stírací kartičku… Asi jsme se zalíbili vysmátému pánovi s kamerou - který nás asi 3minuty zvěčňuje. Šifra velmi rychle prozrazuje Zálešnou, přesné místo doluštíme za pochodu. Standa utíká sehnat nějakou potravu do nedalekého obchodního domu.

Šifra č.4 - Osmisměrné zmatení týmů (18:10 - 18:45)

Na předepsané mapě (novější výtisk - ten, co už má Dubnickou) jejediné hřiště na Zálešné VII - hřiště dobře ukryté mezi domy, kam také vyrážíme. Společně ještě se slovenským týmem bezvýsledně prohledáváme průlezky a přilehlé betonové hřiště. Domorodci tvrdí, že to je jediné hřiště v okolí. Utíkám ještě na konec ulice - co kdyby náhodou… a opravdu na konci nahoře na srázu sedí na lavičce neoznačený človíček co na požádání rozdává šifry. Vracím se zpět ke zbytku týmu který ještě marně prohledává hřiště. Hurá!! Typická Osudová osmisměrka - určitě nezůstane ani jedno písmenko - HA, zrada… zůstalo M, hehe to je zvláštní…tady by se dalo vyškrtnout slovo desátá… hmm… co s tím.. tak zkusíme jestli to není grafika (podle počtu překřížení nad písmenky). Dobrých 10min. marníme grafikou. Mezitím přicházejí další a další týmy a urputně prohledávají naše blízké okolí a ze všeho nejvíc je zajímá naše lavička :) (přitom na toto hřiště vedla cesta ukrytá v postranní uličce mezi domy - náhoda to být nemohla - možná to chtělo nějak lépe uvést v šifře - vypustit slovo hřiště?)Vysvětlujeme, že známe pravidla a rozhodně bychom se nezdržovali blízko stanoviště.10sekund poté co vzdáme grafiku, vidíme "dvacátou", srovnáváme s mapou a písmeno M krásně potvrzuje polohu Muzea. Moc pěkná šifra.
Po cestě trolejbusem zjištujeme, že se nám "namnožily mapy" máme kupodivu o jednu navíc…Některý z týmu ji musel nechal ležet na lavičce u našich batohů a Laďa ji ve spěchu sbalil. Nevěděli jsme kterému týmu mohla patřit a kdybychom poslali někoho zpátky jak navrhoval Marek, mohli bychom se minout - proto nám přišlo nejvhodnější informovat organizátory a nechat ji u nich na dalším stanovišti (muzeum). Snad našla svého majitele. Tímto bychom se chtěli neznámému týmu omluvit.

Šifra č.5 - Muzeum (19:05 - 19:15)

Po cestě k muzeu vidíme vysmátou podmnožinu orgů včetně pana kameramana sedících u piva nedaleko muzea - šifry se od nich ale nedočkáme a tak míříme do muzea. Zapisujeme se třetí. O chlup za Ústředním topením - (lidi ten Váš plyšový radiátor prostě nemá chybu!!)

Zatímco co zbytek týmu prohledává obuv, snažím se od zaměstnanců muzea získat nějaké materiály - které jsou dostupné oficiálně v muzeu - cokoli, co by usnadnilo hledání(seznam exponátů s čísly apod.)… Dostávám nějaké listy se spoustou zajímavého počteníčka, které je mi ale úplně k ničemu. Mezitím spolubojovníci aplikují Scientific Approach (takže po získání čísel bot si je oběhneme ještě jednou, abychom měli čísla vitrín) - jde to vcelku rychle…Za chvíli už pádíme cestou necestou k chladící věži.(Opět oceňujeme, že jsme v rodném městě, a tak narozdíl od TMOU nebo BEDNY se nemusíme po vyluštění dlouze dívat do mapy a hledat schůdnou cestu.)

Šifra č.6 - Chladící věž

Je super, že ač Zlín není moc velké město, orgové i ve čtvrtém ročníku našli zajímavá místa která jsem za 20let života ve Zlíně ještě nenavštívil. Netušil jsem, že se dá dostat k obří chladící věži na metr blízko - v noci musela být v tomto místě atmosféra ještě lepší. Kousek od věže potkáváme orga - motorkáře, který, jak se zdá, si není úplně jistý, zda patří k této šifrovací hře :)

Chvíli se pokoušíme v textu něco uvidět ale stačí krátký pohled do mapy a máme křižovatku, kde vodítko vyjíždí…

Z úvah zda to bude vlak, nebo auto nás vytrhl cyklista se štítkem na zádech. Za vodítkem běží Marek, štastný majitel nejlehčího batohu. Na jedné z křižovatek potkáváme Ústředního topenáře hledajícího zbytek týmu. Za chvíli volá Marek, že cyklista právě zastavil a řekl:"…tak tady to je."

Šifra č.7 aneb nechceš-li mít na mále, zhasni světla v kanále… ne na benzince (19:30 - 20:50)

Bohužel tento cyklista lenoch jeden nezvedený zastavil ještě kus před mostem. Což nás stejně jako Ústřední topenáře a "Ešte je hlboko na nárek" stálo přes hodinu pracně "vyráběného" náskoku. Pokud se člověk orientoval přesně podle místa, kde zastavil cyklista, "shlédnul dolů jihovýchodním směrem", uviděl garáže Intersparu, na kterých naneštěstí byla cedule - v garážích platí přednost zprava [v šifře: všude jezdím vpravo] a ještě dál tím směrem byla benzinka [při čerpání pohonných hmot se vypíná motor, na ceduli u myčky aut je dokonce napsáno v instrukcích, ať zhasnete světla a vypnete motor… ale jak řekli po hře Jeníčci - některé náhody jsou skutečně jen náhody].

Potom, co jsem prokecal paní u pultu na benzince, jsem si říkal: "i Vy filutové organizátoři, dáte stanoviště na benzinku, a přitom obsluha vůbec netuší, že tu něco takového je." Hups… no fakt to tam nebylo…Zdá se že Ústřední topení i "Ešte je hlboko…" stále hledá stejně jako my. Marek se zblízka seznamuje s lidožravým pejskem.Znovu procházíme křížem křážem garáže, nakládací rampu, ptáme se kde koho… a furt přemýšlíme, kde ještě by mohla být cedule zhasni světla vypni motor. Volám přátelům na telefonu (shodou okolností rodičům), ať najdou nejbližší stanice technické kontroly… E-E!!

Mezitím Standa s Laďou lezou do správného kanálu… ale jdou "jen" asi 20m (šipka byla ještě o kus dál). Škoda, že kanál nebyl nijak označený dřive - byli bychom tu první.S ostatními týmy se domlouváme, že napíšeme orgům. Mezitím tuším Topenáři chytili další vodítko - a to zastavuje spořádaně uprostřed mostu.
Přicházejí další týmy. Po chvíli se objevuje org… a říká, že je vše ok, že šifra je tam kde má být. V tu chvíli je vše jasné… má tričko OSUDu4. Tričko, na kterém je obrázek nešťastníka někde v kruhovém kanálu - logo letošního Osudu. (Před hrou jsme přemýšleli, kde asi ve Zlíně může být taková stoka…)Standa s Laďou se s "chutí" vracejí do kanálu… Těžko se tam dalo vlézt a vylézt dostatečně nenápadně a tak neposkytnout nápovědu ostatním.

Chybou cyklisty jsme přišli o drahocenný náskok + spustili rekurzivní reakci - spatří nás vcházet, vejdou taky, jsou viděni jak vcházejí… takový lokální reset pořadí.
Na druhou stranu si myslíme, že takové věci se prostě můžou stát a nejdou na 100% organizačně ošetřit.
Naopak oceňujeme, že se orgové zjevili jen chvíli po odeslání sms.
Ale toho cyklistu jsme po zbytek hry chtěli sníst zaživa…[nakonec to nebylo potřeba]

Šifra č.8 aneb Darovanému rádiu na baterky pohleď (21:00 - 21:10)

76003 - bydlím 300m od pošty v Prštném, ale číslo 76003 (Zlín 3) jsem v životě neslyšel.Tým jde na poštu, já se zastavuju na skok doma - doplnit proviant a ověřit na internetu číslo 76003. www.psc.cz , Mobilní servis PSČ, I strýček google říkají, že takové PSČ neexistuje… Mamka to našla v nějakých poznámkách, ale to už mi volá zbytek týmu, že to našli a stojí před barákem, ať si pospíším.

Text šifry jasně napovídal baterky - na rádio jsme ihned použili Scientific Approach - vykuchali baterky a mazalina Špilberk. Moc moc pěkná šifra!! A díky za rádio!!Org v lese byl vcelku špatně vidět - osvícen jen slabým červeným světlem (hups, nebyla to náhodou svíčka v lese?) - některé týmy ho přešly. Zapisujeme se jako třetí a je před námi:

Šifra č.9 aneb kterak pijan Scrabble poprskal (21:40 - 22:00)

Přicházíme jako třetí.

Scrabble jsme vyřešili díky Helence velice rychle - "šifry s textem" jí sednou. (Laďa: Vyřešit to trvalo stejně dlouho jako potmě vyměnit baterie v mojí čelovce ) Za chvíli jsme už pod vedením Standy Scientificky approachovali k další šifře. (Nevíme na co si jiné týmy tady stěžovaly - celou dobu jsme šli po pěkné lesní cestě, žádné hustníky apod.)

Šifra č.10 aneb pokrývání krabičky obrázky šroubků na třicet a jeden způsob (22:30 - 02:30 [hrozivé 4 hodiny!!])

Kdybychom věděli, jak dlouho na této šifře vytuhneme,
tak se tolik neradujeme, že jsme se k ní dostali jako první…

4hodiny přesně podle programu :
1] Vymysli bláznivou myšlenku, jak by se to dalo řešit, bláznivou, ale ne zas moc.
2] Použij… za chvilku najdi protipříklad, nebo jinak nechej šifru, ať Ti tuto možnost vyloučí.
3] Trochu změň myšlenku a znova použij.
4] Zahoď ji díky dalšímu protipříkladu.
5] GOTO 1
6] Pokud Ti dojdou zcestné myšlenky - vezmi někoho z týmu a odejdi na brainstormovací procházku,
kde si jich spoustu můžeš vyrobit…

Smekám před autory a testery, protože jsem zatím neviděl šifru, která by tak rychle sama vylučovala zcestné myšlenky. Cokoli jsme zkusili (kromě lepení obrázků na krabičku, ale o tom později), po chvíli narazilo na nějaký nepřekonatelný zádrhel…

Už ani nevím, co byl náš první nápad - 3,5hodiny jsme "chodili kolem nápovědy" a interpretovali ji nesmyslně.
Vyrobte 23.září až 24.října, to je třicet dnů (tzn. org nám dal za úkol vyrobte třicet, nebo třicet dnů… doteď nechápeme, proč nás nenapadlo uvažovat stylem, ok, řekněmě že nám tedy zadavatel šifry chtěl napovědět jen číslo třicet - proč by ale volil takový způsob? Proč by tam dal zrovna takto konkrétní vcelku nevýznamné datumy 24.9. - 23.10.) Takovouto úvahou bychom mnohem dříve vyvrátili zcestnou interpretaci nápovědy jako čísla 30.

Vzpomínka na prázdný proužek papíru v "stereogramové" obálce na minulém Osudu nás přiměje zaměřit se nejprve na tu škatuli teprve pak na šroubky.
Několik pozorování:

• Mohli jsme to vše dostat v igelitovém pytlíku, ale dali nám pěknou papírovou krabičku, pytlík tam byl také.
• Takovou v železářství ke šroubkům nedostanu - musím shánět zvlášť.
• Někdo si dal tu práci se sháněním/výrobou 155 krabiček.
• Rozměry krabičky na milimetr sedí s rozměry obrázků šroubků - zkuste si to.
• Krabička se dá pokrýt přesně 30 obrázky. [nápověda?]

Věděli jsme, že je nutno nějak pokrýt krabičku obrázky, ale na to bude potřeba najít nějaký systém ve šroubcích,nějak jim přidělit pořadí pro pokrývání krabičky.

Jasně, máme jich jen 16, ale na krabičku se vejde 30. Stejných 30, jako je v nápovědě!! Asi máme udělat něco jako kalendář (a třeba první písmena jmen z rozsahu 24.9. až 23.10. na prázdných pozicích nám dají řešení).

Dál už jenom soupis použitých nápadů:

• Morseovka podle barvy, typu (kulatá, hranatá, dá se zašroubovat někam nebo se šroubuje na něco)
• Použít počet otoček závitů (podložka 1, matička 4…) na 150 způsobů…
• Různých typů materiálu je 7 stejně jako římských čísel (I,X,V,L,C,D,M)
• Hledat pořadí podle širokých a krátkých mezer
• Jména, svátky, víkendy v rozsahu napovězeného období
• Je to spojitý pásek (nikoli tabulka) - vede na omotávání kolem + součty hodnot překrytých obrázků

Najednou zničehonic vidíme, že kus od nás sedí "Ešte je hlboko na nárek"… kde se tam vzali?? Najednou se začnou hurónsky smát a chvíli poté začnou kácet strom u kterého sedí…[nebo aspon je slyšet hrozivé tlučení]Jak jsme se v cíli dozvěděli, to zrovna přitloukali váhy do stromu :)Za necelých 15minut poté tiše mizí…

Následně ztratíme přes 2hodiny vymýšlením různých způsobů, jak umístit 16 obrázků na krabičku. Největší peklo je, že v šifře byly obrázky zbytečně odděleny nestejnými mezerami [považuju to za jedinou chybu jinak dobře otestované šifry ]- úplně jako by autorchtěl naznačit "bacha bacha, v místě velké mezery bude ohyb přes roh krabičky".
[jak na napotvoru to vychází]
Proč tam byly různě velké mezery, mi doteď zůstává záhadou.

Přichází a za chvíli odchází Ústřední topení, Jeníčci, Pralinky zvlášť…
[při návratu z brainstormovací procházky je potkáváme]

A my pořád tápeme v temnotách…
Co se mi ale moc líbilo, byla neustálá spolupráce - nikdo to ani po 4hodinách demotivujícího luštění nezabalil, nerezignoval, i když jsme viděli, že se zde spousta týmů nezastavila ani na půl hodiny.Stále padaly nápady… když už bylo zle, tak se chvíli dělaly blbosti, nebo se šlo na brainstormovací (sypat nápady)nebo reverse engineeringovou (vžít se do pózy - jsem autor šifry, mám text, který chci zašifrovat, chci na to vzít šroubky,krabičku…) procházku.

Po čtyřech hodinách najednou přichází nápad -÷:> správná intepretace nápovědy.Huráááá!!!
Stavíme váhy vpravdě laboratorní [2misky z vršků od PET lahví, nařezané špejle, metr nitě, několik metrů izolepy a přísně tajný výrobní postup… ] Copyright (c) 2007 Scientific Approach

Rychle vyjadřujeme hmotnosti komponent v poměru k podložkám.Počítáme hmotnosti jednotlivých sestav a mizíme směrem Malenovice.

Poprvé jsem šel do kolen, když jsem se potom v cíli dozvěděl, že krabička byla od rádia a opravdu to byla vše jen zatraceně povedená šťastná náhoda. A podruhé, když jsem zadal šifru doma rodičům, tak na správnou interpretaci přišli ne později než za 20sekund.

Šifra 11 (3:10 - 3:25)

Přicházíme k rybníku.
Překvapilo nás, že tu [na konci světa ve tři ráno v noci] potkáváme Vladana Majerecha [jeden z našich učitelů na MFF]
4 hodiny zdržení na desítce nás stály propad z prvního místa až na 18.
Hlavní myšlenku potřebnou k vyřešení šifry háže Standa. A za pár minut už jdeme navštívít, jak se praví v šifře, "zajímavá místa".
Nevím, jak to Standa dělá [Helča: používá mapu :)], ale jdeme stále po pohodlných lesních cestách, v půli si trošičku zanadáváme na chybějící žluté značky. A jsme u Sv.Vody. [viděli jsme několik týmů, které krosovaly lesem a nejspíš asi zabloudily]

Energii pečlivě akumulovanou minulé čtyři hodiny sezením je potřeba uvolnit, takže zdrhám omrknout druhou část stanoviště - pomník smrti tří žen. Mezitím zbytek týmu zřizuje základnu na nedaleké lavičce. Telefonuju text z pomníku stacionární části týmu - která už ví, co s tím, ale přesné místo ještě neznáme.Avšak hned po návratu zpět dostávám do rukou svůj batoh, čelem vzad a pochodem vchod odkud jsem přišel :)Šifra heeezká.

Po cestě na dvanáctku potkáváme zavináče [tým @]V týmu se hezky zakecáme, a zapomeneme odbočit.Hmmm… ta vesnice tu nemá být… a kam se ztratili Zavináči co byli kousek za námi??Kuk do mapy a čelem vzad.

Šifra 12 (4:50 - 5:30)

Hehe… Už chvíli nebyla grafika… Táák šup honem…Usedáme v půli kopce, pod stromy, trochu chráněni před větrem a ranní kosou…Nebylo toho mnoho, co se dalo se šifrou udělat. Šifra byla spíše pracná.Když vyšel první obrazec, našel jsem v mapě místo kam se mělo jít, ale haluz se nevyplácí, tak ještě kreslíme ten druhý…Okolo procházejí Bednajti, pak zničeho nic nebojácný zajíc (přihopkal k nám asi na 3m, pak se otočil a oběhl nás obloukem přes pole a pokračoval nahoru do kopce), za chvíli vyrážíme za ním.
Po cestě na 13 musíme přejít přes pole - chudák neznámý zemědělec a jeho hrášek (byla v něm už "vydupaná cesta" - holt nejsme tady první…)

Šifra 13 (6:10 - 7:00)

Chvíli trvá, než najdeme úkryt milé organizátorky, která nám s úsměvem předává6 injekčních stříkaček a lepí naši nálepku k číslu 11. Zjišťujeme, že Krtci už tu byli - před více jak 3 hodinama - respect!!

Vydáváme se na cestu z ruin prastarého hradiště, abychom našli kousek suché země, kde by se dalo sednout.U hřbitovní zdi vidíme Jeníčky ležící, spící, opodál Bednajty sedící. Usteleme si na asfaltce za hřbitovem a drahnou chvíli tam marně hledíme do podivných číslic od organizátorů přinesených. (Zkoušíme v těch číslech uvidět něco, co by vyžadovalo použití stříkaček (nabrat objem vody, délky vysunutí rukojeti…))Když tu náhle někdo z cizího týmu z plných plic hlasitě pískne do stříkačky. (Ano, nebyl to náš nápad pískat do stříkaček. Uslyšeli jsme zapískat někoho jiného - věřím, že bychom na to za chvíli došli, "chodili jsme" kolem správného řešení, ale je fér říct, že to nebyl náš nápad.)

Hudební nástroje + hudba v jakékoli podobě, to je moje…
Bleskově dáváme dohromady systém, kterým jsou kódovány noty, a pískám s Markem o sto šest - na rytmus nehledě. (asi nás mohly slyšet ostatní týmy)

Hehehe… ta třetí zní úplně přesně jako závěrečná melodie ze Seriouse Sama II (Grand Cathedral - peace)… Nooo a ta se trochu podobá Holubímu domu…Každý zná něco… a tak máme za chvilku všechny skladby určené. Šifru dorazí Standa nápadem, ať se mrkneme na ta divná (nenastavitelná) čísla.(Vidíme, že v každém řádku je právě jedno a je jasno…)
Tuto šifru považuju za asi nejoriginálnější, co jsem zatím na šifrovacích hrách viděl. Smekám před autory!! Fakt super!

Odcházíme, daleko v zatáčce zdravíme Stallony sedící pod jabloní.
Díky neprozřetelnosti zbytku týmu zůstávají stříkačky v rukou mých a Markových… a celou cestu tak můžemelézt na nervy zbytku týmu neustálým koncertováním…
Nevím, zda to byla nějaká zaujatost vůči Beethovenovi či nepochopení předností reprodukce klasických děl na rozladěné kusy plastu, co vedlo jinak mírumilovného Laďu k nevídaným slovním výpadům proti našemu koncertování… (Laďa: to sa fakt nedalo poslůchat!!!)Následuje krátký úryvek konverzace:

MD: Tááákže Ovčáky čtveráky jsi nám pohaněl… Beethovenova pro Elišku se Ti taky nelíbí…
VD: Ne, je to přímo příšerné, navíc teď, brzo po ránu…
MD: Dobrá dobrá… já tuhle válku nechtěl… Marku, když se jim nelíbí ani klenoty z dob mistrů, je čas naladit POMĚR HRŮZY!!
(Marek nedávno psal práci na téma zvuk a harmonie tónu, a mimo jiné určil, jak naladit hudební nástroj tak, aby lidem při poslechu co nejvíc vstávaly vlasy hrůzou na hlavě (v jakém poměru mají být frekvence jednotlivých tónů, aby se jakýkoli akord co nejvíce vzdálil harmonickému tónu).)
Jen co dozněl společný ďábelský smích, už Mara v ruce držel kalkulačku a semtam prohodil něco jako: "nalaď tam 31.45237, ale přesně…"A zanedlouho začal ten pravý koncert. Muhuhahahaaaa…Děsně jsme se bavili. (Podle ostatních to prý nebylo k rozeznání od naší původní produkce.)

Ale to už jsme přicházeli na 14, kde mi Laďa stříkačky zabavil a bylo… (Laďa: hahaha!)

Šifra 14 (7:20 - 7:40)

Šifra se mi dostala do rukou jako prvnímu. Ostatní se jdou refreshnout.Nejprve zkouším postup z podobné šifry, která byla na Matrixu předloni.Nikam nevede. Přicházejí ostatní. Pak si všímám, že každý zvuk je zapsán jedním ze tří způsobů a pro každé zvířátko dokážeme najít jméno pro samičku, samce a mládě…(teda kromě mláděte budíku - které dělá píp).Máme štěstí, že máme novější vydání mapy(2006), na kterém už je ulice Dubnická.

Uprostřed balení věcí k nám přichází Kongruence a považuje nás za orgy.Uvedeme věci na pravou míru a mizíme zjistit, za jak dlouho bychom se mohli do Otrokovic svéztautobusem. OK… Pěší procházka bude 15x rychlejší.

Kousek od kruhového objezdu u nás zastavují orgové v autě a předávají nám mapu Otrokovic.Doteď si nejsme jistí, k čemu se měla použít, na té novější (oficiální) byla všechna potřebná místa (Dubnická, Azylový dům Samaritán, hřiště na 16).

Šifra 15: Kruháč (8:10 - 8:30)

Na kruhovém objezdu dostaneme šifru zavánějící matematickou logikou - jako dělanápro Scientific Approach a Standu s Helčou. Volí variantu dívat se na situaci popsanou v šifře jako nezávislí pozorovatelé z vedlejšího vesmíru, kteří rekonstrují průběh, o kterém víme, že vede k řešení.Ani pořádně neposnídám a už se jde dál.

Šifra 16 (8:50 - 14:00)

Na každé šifře jsme prozatím předběhli několik týmů a nyní nás pí organizátorka "lepí" na číslo 5. Bude to asi šifra zabiják – nikdo kdo sem přišel už dále neodešel.

Nejprve jsme sem chtěli vypsat všechny způsoby řešení, které jsme zkusili použít, ale pak jsme si řekli, že vypíšeme jen ty, které jsme za těch 5hodin nepoužili - bylo by to méně psaní. I tento nápad jsme nakonec zavrhli řekli si, že nebudeme čtenáře uspávat a vypíšeme jen ty největší šílenosti.

• Marek trvá na tom, že je potřeba posbírat tečky nad i a znich vyleze obrázek (furt po mě chce abych se díval na nějaké šílené změti čar, jestli v tom neuvidím něco v Otrokovicích).

• V šifře jsou zmíněna některá stanoviště. Narvali jsme pampelišky a označili jimi v mapě místa zmíněná v šifře - vychází celkem slušný Velký vůz (oj má trochu více skloněnou než obvykle).

• Srovnávání a následné návštěvy míst, které jsou v mapě od orgů a nejsou v mapě oficiální (haluzení pravidla povolují). Při té příležitosti se nemohu zbavit myšlenky, že chudáka p Baťu museli po smrti alespoňrozčtvrtit, protože jen v Otrokovicích má 2 hroby (jeden z nich je na mapě od orgů) a 2 velké pomníky.

O šestnácté šifře už bylo na fóru i v jiných recenzích řečeno asi vše.Myslíme, že nemá smysl se znova nimrat v miriádách způsobů řešení, které se na to daly použíta šly odůvodnit aspoň stejně dobře, jako ta autorská…

Jo, jedna šifra ze 17, co se prostě fest moc nepovedla. A jedna nápověda, která (aspoň nás) svedla úplně mimo.To se může stát. A nemyslíme si, že by dokázala pokazit uplynulých 16hodin skvělé zábavy, silných zážitků a patnácti parádních šifer, které jí předcházely. Nemyslíme si, že by pokazila OSUD 4.

Naopak se nám líbí snaha orgů rozseknout pomyslný Gordický uzel a 2xnapovědět všem týmům (via sms) i za cenu resetnutí průběžného pořadí.

Nebudu přehánět, když řeknu, že jsme se Standou 10s po přečtení druhé nápovědné sms našli způsob řešení a do minuty věděli kam jít. Předpokládáme že 17 bude už jen něco odpočinkového, po takovémto masu. Tak tam posíláme rychlého běžce Marka - který nás zapisuje jako třetí (po resetu už o pořadí nejde, Krtci tu jasně byli první).

Šifra č.17 (14:05 - 16:00)

Hmmm.. hurááá běhačka na závěr.

Taková divná… šifra nešifra.Zvláště poslední fotka Davida ve vůdcovském postoji ukazujícího dolů do země čelem k největšímu hotelu v Otrokovicích vedla na spoustu zcestných myšlenek.
Patříme k týmům, co prošly celou trasu 1..11/11 a pak zakotvily v parku.A snažily se hledat něco ve formátu fotografií, v dopravních značkách na fotkách aj.Polohy zakreslujeme do mapy od orgů, ale Štěrkoviště v tom nevidíme. Škoda…

Asi 16:30 přijíždíme autobusem do cíle (setřeli jsme "sebevražednou kartičku")… NEEEEE TO NENI FÉÉR NEZBYLY KOLÁČKY… ANI JEDEN!! Tak si aspoň poslechneme zajímavé zákulisní info k jednotlivým šifrám a odjíždíme domů.

Závěr

Co říci na závěr. Letošní ročník byl asi ze všech Osudů ten nejlepší!
Luxusně vyšlo počasí (i když takový malinkatý slejváček, jen tak trošičku čváchnout do botek, troška vody za krkem by nám možná na 10. stanovišti pomohla probrat se a uvidět nápovědu, která přímo volala: "vem si mňa!!")
Bylo vidět důkladné testování šifer (hlavně na 10, v cíli jsme se dozvědeli, že 16 snad nějak nevhodně viditelně obsahovala v zadání pro testery i své řešení), velmi dobré bylo organizační zajištění - to, že na každém stanovišti(kromě 12) seděl člověk, nebo byla šifra nepřenosná (pomníky na 11) - hodnotíme jako velice dobrý nápad.

Každým rokem nás OSUD překvapí něčím výjimečným - vždycky je tu nějaká (a letos rozhodně ne jedna) šifra, která nadchnesvým nápadem nebo provedením (OSUD1 - pišingr, OSUD2 - stavba infrapřijímače, OSUD3 - gramodeska, OSUD4 - pískání+autíčko).
Orgové, každým rokem se zlepšujete, rozhodně to nevzdávejte, byla by to velká škoda!!
Moc moc se těšíme na další ročníky.

Martin za
Scientific Approach